Čekala jsem,ze se do me pustite,ale presto jsem doufala,ze se nemusím tak moc rozepisovat,ze pochopitelně jak to myslím.Evidentně jste nepochopily.Takže polopate.Ano,je mi jasné,ze synovi je úplně u p....e,ze toho druhého zranil.Je to jedno i jeho matce,když se tomu směje.

Ale jemu ani jeho matce není jedno,ze syna druzi neberou.Takže nějaké city a emoce maji,ale vůči sobě.A ted zkusit říct něco v tom smyslu : to co cítíš vůči sobě,to same cítí i ti druzí,když jim řeknes,ze maji křivku hlavu.Pokud ty sam chceš byt spokojeny a mít kamarady,je potřeba,aby se druzi s tebou cítili dobře. A jako tebe mrzí,když o tobě druzi říkají,ze jsi divný,tak stejně druhé mrzí,ze ty říkás jim,ze maji divnou hlavu. Proto s tebou druzi nechtějí kamarádit a ty jsi sam a smutný. Pokud nechces byt smutny a chceš mít kamarady,neříkej jim,ze maji křivku hlavu.

Ano,je mi jasné,ze toto emočně nepochopi,ale ted záleží na jeho inteligenci.Pokud ji ma,mohl by to pochopit pres ni a ne pres empatii,kterou evidentně nemá.