Kudlo,
v mým světě se trávení času s vnoučaty coby dobrovolná aktivita pro radost z jejich přítomnosti vyskytuje běžně. Není tobráno jako služba rodičům, ale jako vlastní vztah se "svojí krví".
Tohle ale funguje jen do té doby, dokud se to předává dál. To není výměnný obchod, to je věčné posílání dál. Péči a lásku, kterou jsi dostal, nezúčtuješ těm rodičům/prarodičům, ale předáš dál dětem/vnoučatům.
Hele mne ani nepohoršuje, když to někdo má celý hozený jinak. Třeba jako Ty. Že to prostě jako samozřejmost nebere, nebo posuzuje recipročně.
Tady mne ovšem zvedla ze židle ta drzost kázání jinejm o tom, jak jsou špatní rodiče, co svýmu dítěti poskytnou JEN nukleární rodinu, a zároveň dodání ve smyslu "já jsem babičky POUŽILA a sama hlídat nebudu, túdle".