S tím co píšeš, se nedá nesouhlasit. Ale když dojde na konkrétní situaci, každý to může vidět jinak. I já jsem se nechala kdysi dotlačit do toho, že jsem se se synem zcela izolovala, abych se vyhnula nepochopení, že syn nezlobí, ale je prostě jiný. Sranda je, že se mluví o integraci a přitom většina lidí neumí prijmout sebemenší jinakost, jen proto, že se to prostě nehodí, ne že by nějak škodila. Jsem ráda, že žiju v zemi, kde moje dítě nikdo nehodnoti a nepočítá mu v restauraci spadena zrnka rýže a že když se dá s někým do řeči, lidi reagují přátelsky ;)