Grainne, on se jim člověk nevyhýbá absolutně, ale po jedné takové návštěvě máš na půl roku dost. Jo, často to končívá tím, že rodiče dají přednost zájmům společnosti před zájmy dítěte, ale div se jim že nejsou superhrdinové, co všechny ty tlaky ustojí, když ta podpora je malá. On málokdo má chuť nechat na sebe neustále kálet. Řada věcí se bez pomocné ruky prostě zvládnou nedá. Sama tu prezentuješ názor, že pomoc očekávat nemají, že je to na nich. Tak jí neočekávají. Ale těžko jim pak vyčítat, že se do nich nepouštějí, protože to vyhodnotí tak, že na to zkrátka nemají.