"A problém je, že pláč u miminka každý pochopí, ale u 7mi letého kluka už ne."

To je taky pravda. Syn má tu "nevýhodu" jako spoustu autistů, že je fakt hezký a dokud se nějak neprojevuje, nepoznáš na něm nic. I jeden z osvícených posudkářů mi řekl, že to je paradoxně věc, která situaci stěžuje. Prostě je pro většinu nepochopitelné, že mladý hezký a napohled zdravý jedinec, je postižený. Naše společnost se už naučila, a zaplať pánbůh za to, že postižení lidé jsou taky lidé a patří mezi nás a ne za zeď do ústavu. Taky to nebyla ještě nedávno samozřejmost.