Shrekyně,

tak aspoň se pokusit dítě zabavit (lze-li to), případně tedy to vysvětlení spolucestujícím?

Nevím, proč "poníženě", copak si neuvědomuješ, že to ty lidi obtěžuje a maj právo aspoň na nějaký vysvětlení, když to už musej vydržet? Připadá mi, jako bys to dávala za vinu JIM, že jim to vadí, případně že jsou ještě tak drzí, že se ohraděj.

Chápu, že s tím v určitý konstelaci nejde nic udělat, ale sorry, když uvidím, že se s tím rodič ani nic dělat NESNAŽÍ (ani usměrnit, ani vysvětlit), tak budu naštvaná a myslím, že právem, protože není mojí povinností mít křišťálovou kouli a uhadovat z ní, že zrovna tento člověk není nevychovanej, ale má nějakej problém?