A pokud si mám vybrat mezi nepohodlim dospělého člověka a stresovanim dítěte, tak vždycky jako dospělý ustoupim, protože nikdo mi při vstupu do dopravního prostředku nesliboval, že tam bude ticho a sterilně čisto. Když vidím, k jakým zbytečným prostředkům rodiče pod tíhou okolí občas přistupují, je mi těch dětí líto. Sama jsem se kolikrát nechala dotlačit k řvaní, ale nepomohlo to nikomu a teď už se snažím nad ty situace povznést a pozvedlych obočí si nevšímat. Reakce suplika, byt asi myslena ironicky, hovoří za vše.