Dobrý večer.Ráda bych se zeptala na Váš názor.Jsem rozvedená,bývalý cholerik a egoista.Zažila jsem si s ním svoje.Proto jsem při výběru nového partnera volila "pravý opak".Ted nevím,jestli je to dobrá volba.Přítel je klidný flegmatik.Pár týdnů jsem byla úplně nadšená,užívala si klid.Zamilovaná jak puberťák.Přítel má z předchozího manželství tříletou dceru,kterou doslova zbožńuje.Můj bývalý na naše děti kašle,nechce na dceru platit atd.Proto jsem to v první chvíli vnímala velmi pozitivně.Přítel všude dceru s sebou,má ji každý víkend doma.Neustále ji zahrnuje dárky atd.Malá si doslova všechno vykňourá.Když jedeme na výlet mým autem,přítel ji dá sladké pití,nanuk,čokoládu atd.Denně ji uspává,malá mu doslova leze po hlavě.Když si nechce čistit zuby,tak si je nečistí,když má žízeň,je schopný ji 2krát měnit druh pití až jí to vyhovuje.Nikdy ji nic neodmítne.To,co mně z počátku přišlo milé,mně začíná vadit.Asi všeho moc škodí,nevím.On si sice moc pochvaluje,že mě má malá moc ráda,ale myšlenka,že s ním jsem stále jen s jeho dcerou mě začíná děsit.dokonce mám někdy pocit,že to náš vztah rozbije.Co s tím?Stalo se Vám někomu,že dítě narušilo Váš jinak pěkný vztah?