Tino,
no, myslím že byste na to asi přišli, nebo někdo z okolí. Můj syn je přesně to, co popisuje Whitep, a fakt to bylo dost znát, on je takové to dítě, co si ve dvanácti sedlo ke stolu s akademikem věd a kreslili si schémata časoprostorových teorií či co to vlastně bylo. Například. Pořád je podivín, ale postupem času, jak dozrává i okolí kolem něj to už netluče tak do očí, v sedmi letech to bylo daleko "autističtější" než teď v patnácti.