vysvětluju si to tím, že nejsem stavěná na školský systém tak, jak fungoval a bohužel dosud funguje. např. já se nejlépe učím, pokud u toho mohu mluvit - ptát se, diskutovat, pracovat ve skupině. také vysoká inteligence neznamená, že má člověk dobrou mechanickou paměť, která je ke šprtání (bez kterého se škola špatně prolézá), potřeba
také jsem byla takové to duchem nepřítomné dítě. myslela jsem si prostě na to, co zajímalo mě.
pokud byl dobrý učitel, který mě dokázal zaujmout, tak jsem hned vnímala mnohem lépe.
nejhorší ale bylo, že jsem pořád poslouchala, jak jsem líná, že mám na víc - doma i od učitelů. to mě ještě víc paralyzovalo.
bojovala jsem se známkami i na střední, zásadní posun nastal až na vysoké - především díky šťastnému výběru oboru, který mi seděl