Tak to nazvi tak, že ten otec tomu dítěti nedává žádný hranice a vyhoví každýmu jeho rozmaru.

To dítě za to nemůže, ale je pochopitelný, že je to okolí protivný (stejně jako ty jsi deklarovala, že ti vadí, co dělaj jiný matky, ač s nima nežiješ a vidíš to jen při nějakým setkání, ze kterýho můžeš kdykoli odejít a nemusíš to řešit. Taky ti nikdo nedemoluje tvoje auto, vsadím se, že by se ti to taky nelíbilo).

To, že se to někomu nelíbí, zvlášť když ho to zasahuje, pokládám za zcela legitimní. Stejně tak jako nechtít být s člověkem, kterej na mě prdí tak, jak bylo popsáno v úvodním příspěvku (a ano, myslím, že hezký chování k vlastnímu dítěti i k partnerovi není nic neslučitelnýho)