Jitys, u nás se to zlomilo přesně ve třinácti. Ještě loni měl syn mobil celý prázdniny někde strčenej a ani ho nehledal. Lítal furt venku na kole, na hřišti a sedl k nb až večer. Letos fakt paří hodně, v mezičase, jak už někdo psal, jí a občas s náma vypadne do kina, na kolo a koupák. A abych pravdu řekla, vůbec to neřeším. Snažím se ho občas přemluvit k nějaké společné aktivitě, povinnosti plní. Poslední roky neměl elektroniku nijak regulovanou, nebylo potřeba a měnit to teď nebudu. Obrovsky se změnil, z povídavýho, zvídavýho kluka je umrčený stvoření, který se mnou komunikuje většinou jednoslovně.
Mladší má dvanáct, čekám, že jsou to taky jeho poslední "dětský" prázdniny, má to letos stejně jako starší brácha loni. Věčně s kamarády venku, vrací se domů špinavej a spokojenej.
Je to všude stejný, čest výjimkám
.