Přidat odpověď
Alca: "prvotní premisa je, že je minimum rodičů, kteří chtějí svému dítěti vědomě ublížit"
Já netvrdím, že si rodiče sednou po obědě u kafe a řeknou si. "Čím bychom asi našemu Toníčkovi domrvili dneska život?"
Problém je, že jsou PŘESVĚDČENI že pro dítě dělají to nejlepší, ale jejich představa je bohužel založena na podivné interpretaci podivných zdrojů z internetu a od kámošek. Ale hlavně, že na nic nekejvnou TOMU DOKTOROVI.
Příklad: v pátek přišli s 6 měsíčním dítětem, zánět průdušek, dostali ATB sirup, na odkašlání, na teplotu atd. Pozváni na pondělí na kontrolu (a samozřejmě při zhoršení kdykoli).
Přišli v klidu po neděli .. dítě šedivé, namodralé, na pokraji smrti udušením. Po několika desítkách minut lítání na dětském oddělení se dítě jakžtakž spravilo a zase dostalo barvu a byl čas povídat.
- Copak se dělo, jak se to celé seběhlo, snášelo ty léky??
- No my jsme se rozhodli ty ATB nedávat ...
- ???????????????????
- My jsme si přečetli v letáku, že se nemají dávat dětem do 6 týdnů ...
- Ale tomu vašemu je 6 měsíců, to se ho netýká
- Hm ........
Nechtěli mu asi úmyslně ublížit, ale ve své hlouposti a nevědomosti ho málem zamordovali.
A to je ten stále se opakující problém. Zcela překvapivě je medicína (popřípadě ve své dětské specializaci) docela komplexní obor a nedá se spoléhat, že se stanu odborníkem po chvíli internetové četby. A tady je problém, že to spousta lidí zjevně nedokáže pochopit a z nějakého důvodu si myslí, že když jim doktor radí něco jiného než sami chtějí, tak to dělá bez důvodu a aby jim kazil den. A zákonné klima je nastavené tak, že dokud své dítě nemordujou a to není krok od smrti, nelze je zadržet. Bohužel.
Předchozí