V naší rodině (z mé i manželovy strany) se pokojíky nechávají jako hostinské pokoje, se zachováním těch krámů, které jsme si neodvezli. Naši se ale tedy mezi narozením mých dvou dětí stěhovali z bytu do domu, takže jsme si se sourozenci věci odvezli/vyhodili a "můj" dětský pokoj už neexistuje (ovšem jsou tam teď sestřiny děti a mají tam část původního nábytku). Ale i v novém domě u našich je jeden "náš pokoj" - jezdím tam já s rodinou, případně tam spí další návštěvy (ostatní sourozenci bydlí blízko, ale jejich děti někdy přespí) …
Na věcech ani původním pokoji naprosto nelpím, ale kdybychom nemohli u našich nebo u tchyně přespat, příp. naše děti, tak to by mě mrzelo, bydlíme daleko na návštěvy "na otočku" …
S dětským pokojem našich dětí míním naložit stejně, až s jednou vyprázdní, ale to asi ještě potrvá.