Nech to plavat. Pokud jste se 5 měsíců do sebe nezamilovali, tak to asi nebyl osudový (vhodný) vztah pro vás dva. Kdysi dávno jsem se do jednoho muže zamilovávala postupně. Bylo nám spolu fajn, byla jsem opatrnější a to miluji tě a ta velká zamilovanost přišla až tak po 2 měsících.
Pokud nejste zamilovaní ani po 5 měsících, tak k sobě asi nepatříte.
Na mě tvůj příběh působí, že chceš tenhle vztah za každou cenu a přehlížíš, že asi nejste k sobě ti praví. A tak nějak ho nechceš úplně pustit, asi ho chceš mít v záloze... Dost možná to on cítí stejně a myslí si, že kdybys aspoň řekla "miluji tě", takže to spustí zamilovanost u něj. Asi ani on, ani ty nechápe, proč ta jiskra nepřichází, když si v mnoha věcích sedíte... Možná byste mohli být dobrými přáteli, ale ne partnery.
I když jsem psala, že v jednom vztahu jsem se zamilovala postupně, tak bych byla dost opatrná budovat vztah na tom, že se asi ani nemilujete... Na tom ti časem ten vztah může pohořet raz-dva. Až ty nebo on potká někoho, kdo v něm zažehne jiskru. Nebo vztah nemusí odolat první větší krizi, když tam nebude to vědomí zamilovanosti v počátku.