Když jsem před 26 lety začala žít s mým mužem, měla jsem tzv. "holý zadek". Žádné úspory, malý plat. Muž byl ředitelem jedné větší firmy a jeho výdělek byl pro mě neskutečně velký. Ovšem od první minuty se se mnou radil - jaký byt koupit, kolik peněz a kam uložit, do jaké dovolené investovat... Čas trochu promíchal karty. Já se vypracovala, dostala nějaké peníze od rodiny... Vše i nadále utrácíme společně. Myslím si, že partneři by měli mít všechno společné. To tedy neznamená, že "svůj" majetek musí jeden hned přepisovat na toho druhého. Ale minimálně by vše měli společně konzultovat, nacházet kompromis.

Jestli dáváš najevo, co všechno je tvé a manželovi do toho nic není, není to cesta k partnerskému štěstí. Musíš se rozhodnout. Buď se chceš trhnout, a pak to udělej co nejdříve. Nebo ti vztah vyhovuje, ale potom se chovej jako ve vztahu a a nedávej tolik najevo, co je tvoje a co vaše. Toť má rada.