Když CHCI něco konkrétního koupit, tak taky všechno stojí moc. Ale když mě praští do očí něco ve fakt výhodné akci, tak to někdy vezmu. Asi je to tím, že když jedeme na výlet, tak chodíme celkem často do obchodu, protože si běžně vaříme sami z místních surovin – taky jdeme párkrát do restaurace, ale většinou je to pro nás takhle pohodlnější, levnější i operativnější. A to courání po místních obchodech mě baví, vždycky objevím něco, co se hodí (třeba semínka speciálně pruhované cibule, dvoulitrovka olivového oleje extra virgin za pár šupů, grand marnier za 7 euro, oukej, žlutý, ale stejně, naposled pistáciová moučka na cukroví... ). Ve Francii jsem se za studentského období naučila nakupovat jak na trhu, tak privátní značky obchodů (třeba Leader Price! ten měl vysokou kvalitu a neuvěřitelné ceny – ale nevím, jak je to teď). Musela jsem tehdy přežít v Paříži za 50 euro týdně na jídlo, což se bohatě podařilo a nakonec zbývalo i na víno, cidre a restaurace a sem tam kino.