Nikoli vrchol rozezranosti alebrz povzdech nad upadkem a nad tim, jak nas koncerny berou u huby (a my se nechame, protoze jsme zasazeni na citlivem miste, bo jist proste musime).
Uprk k bioobskuritam nam vnucuje prolhany pud sebezachovy a marketing (chteli byste kvalitu? Oho, musite zaplatit MNOHEM vic! Cili kdyz zaplatime ctyrnasobek a bude tam napsano bio, zachranili jsme sebe i celou rodinu.). Lstive koncerny udelaji cokoliv, aby se nam vnutily, nebo aby nas oblafly - logicky, bo chteji nase prachy.
“Aha, takze mlety kosti uz od nas nektery lidi nechteji, tak koupime nejakou doposud bezuhonnou firmu, ktera ma pristup do hyper-super, ktery nas nechce. Hyml, hyper-super se toho domak, honem koupenou firmu vratit, to neva ze staronovy majitel spacha sebevrazdu, my za to nemuzem. Lidi chtej konecne platit hromady prachu za kvalitu, tak jim ji dame, jenze hyml, nasi nechteji, bo nam skrz ty mlety kosti neverej. Tak potaji zalozime super kvalitni obchody, jen nikdo nesmi vedet, ze je to nase, poskodilo by to obchody...” “jo lidi nechteji zrat xy, tak to nazveme jinak, oni to stejne chteji a chutna jim to, tak co”.

Avokada jsou marginalita...