Ještě majoránka, to je taky vzácnost.
Kdysi jsem se dostavila do nejmenovaného Českého domu v zahraničí a žádala jsem, aby mi coby velvyslanci české kultury prodali majoránku, kteroužto přece musejí logicky prodávat (vedle pořádání jazzových koncertů a vysedávání u pultu s letáčkama)
Nějak mě cestou do světa nenapadlo, že za pár měsíců budu chtít evangelizovat cizinu bramboračkou a cmundou...