Mandelinko,

přesně.

Jíst takto po cestě v restauraci by znamenalo především o té restauraci vědět, tj. pokud jedeš do nějaké neznámé končiny, tak si ji dohledat, a pak když do ní jdeš, tak tam strávit poměrně dost času. Což já osobně ráda absolvuju, když už jsem na místě a mám na to čas a klid. Nebaví mě chodit do restaurace stylem "šup šup", chci si u toho posedět, pokecat, dát si třeba skleničku vína.

Ale když je člověk na delší cestě, tak jede v jiným režimu (aspoň my teda) -chcem se dostat na místo určení co nejdřív a přestávky se dělaj krátký na protažení a osvěžení, a to se s tím neslučuje.

Když už to musí být, tak u pumpy si dám s chutí wrap od McDonalda, od toho vím, co od něj můžu čekat, není to sice kulinářskej superzážitek, ale rozhodně to neurazí a je to lehký, takže se člověk do auta nenabuší smaženým.

Co jsem mla možnost vidět v jídelnách u pump jak tady, tak třeba v tom Německu, tak bych měla problém si vybrat a manžel taky, přišlo mi to jako nabídka u nás v nějakým nádražním bufáči - většinou smažený, mastný. Ale třeba je to jinde jinak nebo jsme moc mlsní, nicméně koncept vlastních svačinek považuju z kulinářského hlediska pro sebe za mnohem lepší volbu než spoléhat se na ty pumpy.

(Druhá věc je,že jsem na to spíš líná, ale to už je čistě můj problém, když pak stojím před volbou dát si něco, co mě vůbec neláká, nebo mít hlad )