Přidat odpověď
Napíšu jako učitelka, co prázdninový deník "zadává".
Dětem daruji desky, pár předtištěných listů jako "mustr" (např. objevy - borová šiška, díra ve stromě apod., u toho políčko na obrázek a datum, nebo noví kamarádi - jméno a kde ho potkali, abeceda - co kdo potkal od každého písmene abecedy, přečtená knížka....) a projdu s nimi, co se kam dá psát a kreslit....plus zdůrazním, že to není povinné, že je to pro ně, že nic nemusí být vyplněno úplně a že si mohou kreslit a psát vlastní listy.
Děti se pak těší, až si VZÁJEMNĚ deníky ukážou. Já deníky nepročítám, ale ráda si je prohlédnu. Pamatuju si z toho ale spíš to, co samo dítě má potřebu ukázat a předvést jako to nej....
A od začátku se to snažím vést v tom duchu, ať se koukají kolem sebe a zapisují si to, na co nechtějí zapomenout...
Ve škole pak v denících třeba hledají podobný zážitek, mohou posoudit, co nejzajímavějšího (pro ně) mají ve svých objevech, porovnávat, co od jakého písmene abecedy kdo viděl...
No a že jde někdo nakupovat a ne na výlet? No a? My jsme loňskou dovolenou v jižní Anglii završili dnem v nákupním centru. Bylo to od začátku v plánu a bylo to fajn. A jedno odpoledne jsme zcela neplánovaně strávili v IKEA, protože lilo a nedalo se dělat nic jiného. A letos jsou obchody mou celoprázdninovou náplní, protože zařizujeme dvěma holkám nové pokoje a holt na nic jiného není moc kdy.
Lidi, co dělají pořád jen něco hodnotného a oduševnělého, znám jen z diskuzí na rodina.cz a nějak na ně moc nevěřím.
Předchozí