Kudlo, nechce se mi věřit, že ses nikdy nesetkala s člověkem, který upřednostní vlastní zájem před zájmem dítěte. Byť jen v nějaké dílčí maličkosti. Nebo dítěti něco odpírá, do něčeho ho nutí, v něčem ho ignoruje atd..
Podle mě to v určité míře dělá každý rodič a děti se s tím většinou dokáží vyrovnat.
Žádný člověk se nedokáže vcítit do druhého a omezit pro druhého na sto procent. Ani když jde o vlastní děti. Některé věci prostě nedokáže vidět, nedokáže vnímat, nedokáže ovládnout.
Hranici, kdy začíná jít o vyložené ubližování, je myslím obtížné určit. Každý má také jinou odolnost.