Většinou se budím chvíli před budíkem, ale přesto jsem "zaklapávač". Mám v tom systém - po prvním zvonění měním polohu na "míň spací" (obvykle na bok) a začnu "přemýšlet o vstávání". Přitom dost často ještě usnu. Po druhém zvonění (po 10 min.) se přesouvám do polohy v polosedě (opřená o čelo postele), to už max. zdřímnu, většinou ani to, přemýšlím o nastávajícím dni. Po 3. zvonění si sedám, vypínám budík a do pár minut vylézám. Někdy to urychlím a budík vypnu už po 2. zvonění, obvykle, když potřebuju hodně na záchod Vstávat "naráz" bych zvládla, ale nechce se mi. Manželovi to nevadí, kdyby jo, nějak bych to řešila (vstává ve všední dny obvykle později než já, ale ne o moc)...