j.a.s.,

tak to bych se zas ohradila.

U znásilnění bych nic takového nevypustila z pusy, a i u těch dětí to rozhodně nesměřuji POUZE k tomu, že by si za to to dítě mohlo samo, jen se zamýšlím, jestli je to opravdu vždycky tak, že ten problém je jen v těch rodičích.

Jsem myslím schopná i ochotná uznat, že jsou věci, které si neuvědomuji nebo o nich nevím, i to, že někteří rodiče jsou opravdu psychopati, ale zároveň si uvědomuji, že člověk sám si nikdy nemůže být jistý, jestli nenapáchá nějakou škodu, kterou mu jeho dítě neodpustí, i když si může být jistý tím, že to udělal v dobrém úmyslu.

A už jsem viděla pár dospělých dětí, které (dle mého názoru, samozřejmě úplně do toho člověk nevidí) vyčítaly rodičům věci neoprávněně (protože stejně jako ten rodič může i to dítě být narušené).