Tak moje tchyně je na šlichty machr. Třeba taková koprovka je jak blitíčko, ale já jsem jak Len, koprovku nekyselíme. Vlastně nekyselíme téměř nic, a taky málo zahušťujeme. Do čočky na kyselo krájíme kyselou okurku, to úplně stačí.

Majstrštych mojí tchyně jsou právě kyselé okurky. Něco tak sladkého jste ještě nejedli, umocněné je to tím očekáváním kyselého. Z fleku by mohly sloužit jako kompot na koláč.

Nebo fazolový guláš - fazole s tunou salámu.

Jo dobrý je taky španělský ptáček - buřt (fakt celý buřt) obalený masem ve vodový omáčce.

Z vývarové polévky, kde plavou kuřecí pařátky a krky se mi chce zvracet pravidelně. Ona to neobírá, u ní je vyznamenání dostat na talíři krk či nožičku.

Jídlo u ní je vždy komedie, nejdříve se ošíváme nad špinavým nádobím a pak, napětím očekáváme co dostaneme a pak nám jídlo roste v puse. Manžel tvrdí, že to dělá schválně, že aj čarodějnice občas udělá nějaký lektvar poživatelný.

Ještě jsem si vzpomněla na salát na chlebíčky - nějaký kupovaný salát - hermelínový, řáholecký……- rozmixovaný s ramou.