Nenechávali jsme nikdy, ani v létě, ani v zimě, teď bych ho třeba i chviličku nechala, ale jen třeba v situaci, že bychom zastavili a skočili do obchodu pro pečivo, prostě na nějakou rychlovku, déle taky ne...člověk nikdy neví, může se mi něco stát, může nám někdo nabourat do auta, nebo cokoli...ale tak on stejně v autě ani sám nikde čekat nechce, radši jde s námi, nerad zůstává někde sám...