To je zvláštní, před chvíli jsem na tebe myslela. V souvislosti s botama. Ty musíš tvořit, jednou se nejen prosadíš, ale budeš úspěšná. Musíš se vydat touto cestou. Však vidíš, že klasické zaměstnání, i když to původně vypadalo dobře, šlo nakonec do oného.
Teď zažíváš takový ten stav "tranzu", kdy se jako navenek nic zvláštního neděje, přesto jsi v napětí. To jednak škodí zdraví a taky to jednoho štve, to už víš. Krevní tlak se zvyšuje, tep zrychluje. Ptáš se: Za co? Proč? Ještě vnímáš, časem můžeš dělat i chyby. Vrážet do nábytku, než najdu klíčky a kde vlastně jsou? Co jsem to...? Jo, na poštu. Zas.aná pošta, furt. Všechno je to na .... Pitomé vedro. Blbé prázdniny. Kde jsou vlastně ti lidi, kde mám svého člověka?

A kde nabrat tu správnou energii.
Na manžela se podívej reálně a nečekej podporu. On by tě mohl stahovat do hlubin, brání ti v tvorbě. Ty se bojíš být úspěšná, protože on by se cítil blbě.
Toto ti momentálně žere sílu.
Když ho tak trochu necháš žít a nebudeš se jím zabývat, posune se ručička energie v tvůj prospěch (a jemu se nic nestane, neboj).