Přidat odpověď
"Mně připadá trochu brutální školit se na to, že budu tchýně a nějak se zapírat. Já jsem dost přímý člověk, ale své potomky bezvýhradně respektuji, máme dobré otevřené vztahy. Odmítám jednou přemýšlet co můžu a nemůžu říkat."
No jak se to veme. Ja se na nic skolit nepotrebovala, aneb jsem tak od prirozeni. Nedela mi potiz vnimat, ze vsichni nejsme stejnyt, ale vzajemny respekt usnadnuje souziti. Nemam a nikdy jsem nemela nejakou potrebu nekoho predelavat (=vcetne sebe) a hlasat naky svoje pravdy (aniz bych si overila, jestli ty pravdy vubec maj nakou podstatu a spis tim neublizim). Proste vychazim z toho, ze at si dela kazdej, co uzna za vhodny (znas to, kdyz tim neublizuje okoli a tak...),m ale svy deti jsem tak vypiplala a oni si tak vybrali, beru, co z toho vyplynulo a co mi bylo dano a funguje nam to. Nikdo mi nebeha plakat do naruce co se tyce vysedavani u mistrovstvi ve fotbalu, spolecne udelaj, co je zapotrebi, vcas, ab y ten zaujatej mel na ten svuj fotbal cas a ten druhej/ta druha si dela neco svyho nebo na to cuci taky.
Předchozí