Libiku,
ne, opravdu jsem nikdy neironizovala partnera před maminkou. Můžu s ní/před ní ironizovat kdekoho, pokud je mi ten člověk nesympatický nebo se chová jako debil, nejsem arbitr morálky a nemám ambice jím být, ale k nejbližšímu člověku mi tohle chování přijde velmi nesportovní a řekla bych, že je i sprostý.
Kdyby to dělal partner mně, chápala bych to jako vcelku zásadní problém.
Naštěstí to u nás fakt není zvykem.
A vůbec to nesouvisí s nějakou aktuální fází, to je prostě něco, přes co nejede vlak. Asi jako to, že nesnesu, kdyby mě muž oslovil nějakým vulgárním výrazem.
Jak jsem psala, jsem holt blbě vychovaná. U nás se tohle bralo vždycky jako téměř smrtelný hřích.