Moje rodna rodina je uplne jina. Ovsem tchyne treba povazuje deti za svou osobni zabavni techniku. Teda, deti ne, o ty uz nema zajem, pouze mimina. Meho prvorozeneho premlouvala od dvacateho osmeho tydne tehotenstvi, aby se uz narodil ("ted uz je to docela bezpecne"), nasledne by nejradsi, aby byl na UM a ona ho mohla tahat po kamaradkach, ve ctyrech mesicich uz by klidne mohl jist u Maca hranolky, striska na kocarku brani pohledum a obdivovani od cizich lidi, ktere by ona mohla prijimat jako hrda babicka, bacily neexistuji. Tak od dvou let uz je dite nezajimave a jeho jedinou ulohou je, aby bylo zticha. Nastesti sourozenci manzela jsou docela normalni, takze sirsi rodina funguje, babicku holt vynechavame. Ted uz je to jedno, deti jsou vetsi a momentalne si samy v CR uzivaji rodiny dosyta. Tam to klape, tuk tuk tuk.