Jéžiš, to my takto byli v penzionu, je tam asi 6 pokojů, my měli jeden, a zbytek rodiny s dětmi, které se znaly. Všechny dveře pokojů otevřené, děti běhaly z jedno pokoje do druhého v chumlu, mimina řvala a tou chodbou se to tak krásně neslo, děti si hrály na chodbě na honěnou a pak jezdily na těch velkých nákladních autíčkách.
Maminky a tatínci na sebe z těch pokojů halekali, protože byli líní jít za sebou. Strašné.