"Ne. Přijde mi to pod úroveň pro obě strany. Nechat se přebrat a přebírat."

Já si myslím, že takhle tvrdě se to říct nedá.

Je přece běžný, že lidi nežijí celý život s prvním partnerem, vyzkouší jich víc. A když se vztah dostane do fáze, kdy dotyčný začne pochybovat, zda je tohle to pravé a potká někoho jiného, u koho má pocit,že by to mohlo být to pravé.... (a nemyslím tím situaci, kdy opadne to první omámení a vztah se dostává do poklidných vod stereotypu).

Teoreticky by samozřejmě měl ukončit ten stávající vztah, ale to přece není tak jednoduché.

Třeba ještě váhám, nejsem si jistá. Nejsem si jistá, jestli ten stávající vztah chci skončit.

Nejsem si jistá, jestli ten "nový" je ten "pravý". Třeba právě proto, abych se nedala oklamat tím, že je to jen nové.

Nebo si nejsem jistá, že ten nový mě chce, je to jen takový dojem, že by tam mohlo něco být.

Kdy je morálně správné ten první vztah skončit - když si uvědomím, že jsem se zamilovala jinde? Když se s tím novým poprvé políbím? Když s ním zajdu na schůzku, kterou před stávajícím partnerem utajím?