Mě ted vypravovala tchýně o jejich známých, kdy ona zemřela a on snad 2 -3 týdny po pohřbu sháněl babu, normálně třeba oslovil sousedku v baráku a hrozně se divil, když ho ta žena poslala do míst, kde slunce nesvítí. Cítil se hrozně dotčeně,vyprávěl jim že prý přece "někdo mu musí vařit, prát.." - pro mě prostě neuvěřitelný.
Možná že v té generaci dnešních 70 -80 letých to fakt bylo normální, že se chlap absolutně nestará o domácnost - nevím...Tchýně ještě že prý "on je to docela hodnej, pohlednej chlap"
Měli 2 syny, mladšímu bylo v době smrti mámy 13, staršímu 15... oni se od táty v dospělosti odstěhovali a neudržují s tátou kontakt - tchýně s tchánem se vyslovili, jak je to od nich hrozný... divili se, když jsem jim řekla, že se těm klukům absolutně nedivím.Prostě někdy to smýšlení lidí je hrozně divný (pro mě).