řekla bych, že je to jak píšeš, dodatečně vymyslí spoustu "správných reakcí"...
teď už nezbývá než si to srovnat sama se sebou, přijmout že je debil a že já jsem nic neprovedla, nemám důvod si to nějak připouštět a netrápit se tím... na jeho divný pohledy nereagovat a když tak spíš možná lehce znechuceně a opovržlivě (to by mi naskakovalo prostě samo)... pokud by se měla opakovat situace, že jsme spolu sami, odejít nebo otevřít dveře... rozhodně nepřipustit dojem, že "máme spolu tajemství" byť by tajemstvím mělo být to, že je úchyl...