Zetko, umíš si představit, že ta oběť opravdu NEDOKÁŽE o traumatu promluvit? Kdysi jsem zažila něco ošklivého a NEDOKÁŽU o tom mluvit dodnes. Dokážu o tom psát. Ovšem toto "vítězství" přišlo po cca 15ti letech.
Představ si to, že pokud vždycky, když by jsi chtěl mluvit o nějaké konkrétní situaci, oněmíš. Jakmile máš začít mluvit, máš v hlavě totální prázdno, a nedokážeš promluvit. Nedokážeš se podívat na toho, s kým máš mluvit a v podstatě se nedokážeš ani pohnout. Ty to chceš říct, ale nejde to. Jo, je to případ pro psychiatra. Ale určitě nejsem sama, kdo prožívá podobný stav.