Libik: "No, jenže vy se na to díváte pohledem fanoušků "detektivních" seriálu typu Jake a Tlusťoch, zmínění právníci jistě znali dobové poměry lépe než my v roce 2018 a znovu říkám, že byli angažovaní nikoliv pro to, aby měnili dějiny, ale aby pomohli Buchli."


Takže viník toho skutku vyšel vlastně bez potrestání. Bez toho, aniž by se to jakkoli dotklo jeho pověsti. Nikdo na něj neukázal a neřekl, co on je zač. A oběť a její blízké to ovlivnilo na celý život...

Buchli napsala:
"Ne, jenom mě to sere. Svědomí mi to neničí. V prvních dnech jsem měla chuť psát na chodníky a cesty: Pozor, je tu úchyl. Bála jsem se o ženský, chtěla jsem je varovat, ale jak? Já doufám, že chcípl, že mu upadl, že zdechl v hrozných mukách. A mrzí mě jenom, že jsem ho nezabila. Že jsem neměla u sebe kudlu nebo tak. Jenže člověk má hrozný zábrany někomu ublížit. Už bych je neměla, doufám. "

Cimbur napsala:
"Ano, to mě štve, proc si mám dobrovolně omezovet svobodu, která je pro me tak cenná? A prasata si dal volně pobíhají. Když se to sestře stalo, pořád se mi vracela myšlenka, že toho hajzla zabiju, nehak tajně, tiše, nenápadně, bezbolestně. Žádnej trest. Jenom aby prostě tiše zmizel ze světa. "