mandelinko,
podívej, už jsem ti psala, že první mimino ve společné domácnosti jsem zažila v osmi letech věku.
Ne, nedělá se s nimi nic extra, jsou prostě součástí normálního provozu domácnosti. U nás se děti nikam nezavíraly, byly vždy ve společnosti, aby viděly a slyšely ostatní a měli je "po ruce", ale nikdo jim nedělal program a "nevěnoval" se jim nad rámec toho, že na ně mluvil, podal jim hračku, přebalil, nakrmil. S většími dětmi šel někdo ven, třeba na hřiště, kde na něj dohlížel.
V té době byly opruz ty pleny a patlání mrkviček apod.
To lze dnes odbourat.
Takže ne, nevím, co je na tom taková práce.
Dohlížet na aktivní batole je sice náročnější, ale do značné míry to záleží na podmínkách. Jasně, že v garsonce to bude dost oser, v domku se zahrádkou, kterou pro tyto případy upravíš až takový ne.