"Flek na oblečení a nevytřenou podlahu bych bývala neřešila... ale měla jsem spoustu času, dítě se budilo ve 4 ráno každý boží den, takže byl čas i na tyto činnosti. V 8 ráno jsem měla již uvařen oběd, stála jsem s dítětem před Albertem (s důchodci) a čekala až otevře. A celej den byl přede mnou. Fakt strašný"
Mandelinko - když strašný, kde se v Tobě brala ta hyperaktivita? Proč jsi vytírala a řešila flek? Proč jsi stepovala před krámem? Nemáš žádné koníčky? Nevíš, co s volným časem, tak pracuješ?
Já tomu nerozumím.
Moje tchyně také pořád něco dělá, hlavně, aby se dělalo - a to mi přesně připomněl Tvůj příspěvek. A také Birdie Hicksovou, co chodila několikrát týdně k mladičké Betty McDonaldové na návštěvu v 8 ráno a vyprávěla jí, co všechno už má hotovo
Moje děti, když vstávaly před 6 ráno, si dle věku počkaly či nepočkaly na snídani (kojence jsem nešidila, batole mohlo vydržet, než jsem se probrala, dnes si něco nahledají, než se mi uráčí vstát) a já po zbytek dne neudělala jediný zbytečný pohyb.
Jen kvůli tomu, že mám budíček za kuropění, se mám strhnout? Co si poležet? Číst? Koukat na M.A.S.H. a u toho si surfovat na Rodině? Pak snad naložit myčku a popřemýšlet, jestli je vůbec třeba jít na nákup?
Byla jsem přesně ta matka, co je celý den v noční košili a zuby si čistí v poledne, přestože vstává se svítáním (no, vstává - to je silné slovo
)
Tchyně také pořád lítá jak fretka křížená s pingpongáčem, protože má pocit, že kdyby nevyplnila volné minuty užitečnou činností, půjde do pekla (teda s tím peklem si nejsem jistá, ale jak jinak vysvětlit nepřetržitou činnost bez odpočinku).