Evelyn, přesně tak, to bylo únavné, ta soustavnost bez konce.
Mně též jako introvertovi, který dobíjí baterky pouze klidem, chybělo vědomí, že od-do bude chvíle jen pro mě.
Obvykle v okamžiku, kdy jsem si myslela, že mám splněno a TEĎ ta chvíle přijde, některé dítě se nenadále vzbudilo/počuralo/poblinkalo/zranilo .. dosaď cokoliv.
To i v práci u pásu je zaručená přestávka :-D Ale to holt trvá chvíli, než děti povyrostou.