ono záleží asi i na konkrétním dítěti, na tom, do čeho se narodilo a jaké podmínky rodiče měli... když to vezmu, tak nejstarší trvala výhradně na mé přítomnosti, naopak nejmladší bylo dost jedno, kdo s ní zrovna je, stejně jako třeba mé neteři (první mimino v rodině) - myslím, že se to odvíjelo od toho, že mrňavka i neteř byly od narození zvyklé, že se kolem nich neustále pohybuje více lidí, schopných podat dudlík, pochovat, udělat ksichtíky, prostě zajistit nějakou interakci...
a pak je taky otázka, jestli to mladý montík snášel tak dobře, protože je založením individuál nebo je individuál následkem tohohle přístupu v útlém dětství...