Ale Grainne, vzdyt jo. Chtela jsem decko, starala jsem se a staram se, co nejlip umim. A je to pro me o radosti, o srande, a nekdy taky o padani na hubu, nervech, starostech, unave. A i o tech malych obetech, ptotoze proste se docasne upozadim, neb zrovna moje chteni koliduje s necim v zivote decka. Ale neni to ani hrdinstvi, a neni to ani bezvyznamny. Protoze to dite za to proste stoji. A ja muzu bejt na nektery veci hrda, na jiny ne.