Bohužel se nemůžu moc účastnit debaty skrz chabou kvalitu připojení (pět minut jo, hodinu ne)... ale mám dojem, že tady se zase objevuje Amerika a hledá stvořitel v podobě špagetového monstra.

Jenže ono je to asi tím, že teď vychovává děti generace deprivantů, takže je spousta věcí zapomenutých. Člověk se holt skládá ze své biologické i nadbiologické složky + svého snad jediného specifika, které ho podle dosavadního stavu poznání odlišuje od zvířat (pořádná neotenie čili prodloužené dětství, které dává rodičům delší čas, aby do dítěte dostali kulturu a zároveň jim nad tím dítětem dává mj. i fyzickou převahu).
Jsou však různé varianty a odchylky, které nastávají jak z důvodů, kdy je v tom rodič nevinně, tak i pseudoporuchy. Čili kromě tzv introverze a extraverze se dítě/člověk může projevovat tak či onak i v důsledku (ne)výchovy čili "volné výchovy" a různých dalších vlivů. Třeba takové ty introvertně vyhlížející holčičky (ale i kluci) sedící v koutě jsou velmi často jen nevychované – nemají často hranice, nebyly rodiči vedeny k tomu, jak se má člověk ve společnosti chovat, to, co zkoušejí, tak nefunguje, návod nedostaly...no tak sedí, špitají a raději koukají na ostatní, aby něco nezvoraly. Opakem (avšak z týchž příčin, leč opačného přirozeného naturelu s přebytkem energie) jsou někteří zlobiví kluci (ale i holky-divošky) – ostatním seberou hračky, praští je, zmydlí je apod. Obojí má vlastně stejné jádro a ty děti dost zásadně změnila "výchova". Podobnými cestami se dá dojít i k různým poruchám učení a projevům hodným PAS, i když to jsou vlastně pseudoporuchy získané nevhodnou výchovou.

No a pak to s těmi prvními roky života... vývojoví psychologové se dost shodují, že do 2 až 3 let má za sebou dítě většinu svého neurologického a psychosociálního vývoje. Kdo chce, může to samozřejmě nechat na chůvě, protože koho by bavilo stavět ty kostky, že jo. Dítě se vrazí do instituce a pak samozřejmě půjde na 8G, tím se to vyřeší a případně ho tam opraví. Stejně si z dětství nic nepamatuje. No ale pak jsou tady ty stížnosti na "citově plochou matku" apod.
Je zajímavé pozorovat, jak vychovávají svoje děti ti, kdo nejsou spokojeni s chováním svých matek. Někdo se snaží o dokonalost, jiný zase mrskne dítě chůvě. (Protože prožeňte se po zeměkouli a spočítejte, kolik lidí považuje matku za středobod svého života případně za příčinu jeho mizerie, a kolik to hází na otce.) Jinak teda tendenci společnosti muže konečně zapojit vítám, považuji to za výborný nápad. Ale je dost na houby dělat z nich matky, byť je často dokonale zastoupí či překonají (některým zvířatům taky doroste chapadlo, proč by lidi nemohli být zastupitelní).

Takže pravdu mají vlastně všichni a každý dělá, co může. Nebo si to nějak zracionalizuje. Dobrý je, že se zatím množíme