Často přemýšlím nad nedávnou diskusí o povinnosti x slušnosti sekat trávu pouze s místopřísežným prohlášením souseda, že mu to právě teď nevadí. Zejména mě zaujal názor mandelinky, že před každým sekáním trávy si se sousedem "ladí" harmonogram prací a zatímco ona jde sekat trávu, tak jde soused řezat dřevo.

Reálná situace: běžná zástavba, pozemek 1800 m2, 8 bezprostředně sousedících domů/chat s různě velkými pozemky, další barakáky=lidi v poslechovém dosahu. Nějak si neumím v reálu představit, že když chci sekat, obejdu minimálně 8 rodin a budu sekat právě a jenom v tom okamžiku, kdy to vyhovuje všem osmi . Nedělá to tu vůbec nikdo, máme běžné sousedské vztahy (zdravíme se, neškodíme si, v případě nouze si i pomůžeme), každý prostě seče tehdy, když má na to čas a nevím o tom, že by to někomu dělalo potíže. V obci jsou zakázány hlučné činnosti v neděli, občas sousedka nedodrží ani to a přesto se navzájem nesežereme ani neudáváme. Kdybych se šla někoho zeptat, jestli můžu sekat, možná by měl obavy, jestli mě nepostihla nějaká duševní choroba.

Fakt si odsouhlasujete sekání trávy se všemi dotčenými sousedy a přizpůsobujete se jejich potřebám?