Taky jsem měla atb jen jedou jako dospělá a možná ještě jednou v dětství, protože si pamatuju, že mě ve předškolním věku taťka budil několik nocí v nemožné hodiny na lék. Přitom si nemyslím, za bych měla kdo ví jako životosprávu. Sice nekourim, nepiju a jim mrkvičku, ale spíš je to o štěstí.