Pro me ma mnohem vetsi vyznam to, ze si s nekym poridim deti. Brali jsme se po dlouhe znamosti, svatbu jsme měli velmi malou a minimálním poctem ucastniku, roky jsme spolu předtím bydleli a všechno sdileli a když jsme se vzali, tak se nic nezmenilo. Aspon pro me - ani pocitove, ani jinak. Ted nemluvim o tech pravnich vecech (samozrejme vzniklo SJM a ruzne ty dusledky, co sebou vnik manzelstvi prinasi, ale v praxi se to zatím nijak neprojevilo).

Ale to, ze se rozhodnu, ze tohle je ten pravy clovek, se kterym chci deti, je pro me mnohem dulezitejsi nez manzelstvi - papir z uradu.

Ja ani necitim ten zavazek navenek, nikomu svým rozhodnutim vdat se nic nedeklaruju ani neoznamuju, je to jenom mezi mnou a manželem, co si o tom mysli okoli a jak to vnima, je mi srdecne fuk.