"však ty stejně jednou nakonec poznáš, blbečku, že Bůh je, i kdyby ses tomu bránil sebevíc"
já vím, že to nebylo použito jako argument, ale něco podobného mě napadne vždycky při podobných diskuzích... vždycky si představím, jak jednou umřu a jako na potvoru fakt stanu před bohem... a on se na mne podívá, pokývá hlavou a řekne něco jako "tak vidíš, ty trumpeto"
a kolem budou stát ti, co mě o víře v boha v životě vehementně přesvědčovali a budou taky pokyvovat tou hlavou...