Kat, Libik v těch z kontextu vytržených větách na něco reaguje (podle mne na útoky) a to velmi mírně, věcně a dokonce s nadhledem a vtipem.
Jinde a jindy opravdově a s vážností odpovídá na otázky, vysvětluje, jak to má ona a nikoho za pochybnosti či zvědavost netepe. Já v tomto u ní cítím naopak velkou pokoru a smířenost.
Já také někdy lituju "zlé" lidi, že "přijdou do pekla" - bacha, uvozovky znamenají, že nemyslím zrovna kotle a čerty - a co? To není nadřazenost či shovívavost, to je opravdu lítost. Je tak těžké pochopit, že někteří věřící jsou fakt hodní a je tak těžké nebýt vztahovačný? Vždyť tady se odpustí a řeknou daleko horší věci...