Taky se vyjádřím.

Obecně jsou mi osobně mnohem bližší nevěřící (uvěřila jsem dost pozdě a docela slušně si pamatuju, jakým způsobem jsem uvažovala, pochopím je snáze než muslima, i proto, že muslimové často přicházejí z jiných kultur). K variantám víry či nevíře by mě nenapadlo použít výraz "správné" - můžu třeba chodit do kostela, protože to považuju za správné, ale nemůžu věřit proto, že je to správné. Věřím, protože je to podle mě pravdivé.

Myslím si, že nikoliv křesťanství, ale Kristus je lepší pro každého, muslima i nevěřícího. Respektuji, že to tak ostatní nevidí - ani nevěřící (pro kterého je Kristus obvykle něco mezi pohádkou a legendami zkresleným historickým chlápkem), ani muslim (pro kterého je Ježíš prorok, ale ne Kristus), natož třeba žid (pro které to je falešný Mesiáš). Nemám v úmyslu to nikomu z nich/vás cpát. Vím že pro mě je nejlepší Ježíš Kristus.
Tou rozdílnou volbou tučných slov chci zdůraznit rozdíl mezi svým přesvědčením o jiných a subjektivní jistotou o sobě.