Žženo, já teď nemyslím víru v Krista, Alláha, kohokoliv, ale víru v to, že základem všeho je myšlenka a ne hmota.
Člověk se v nějakém věku konfrontuje s koloběhem života, s dějinami, s filosofií, s biologií, s fyzikou.
Když opomineme absurditu vzniku života z kamene, nabízí se ještě otázka "proč to všechno".
uspokojivou otázku nacházím jedině ve stvoření a v nějakém úkolu pro jednotlivce i všechny, v řádu bytí.
Někdo nevěřící tu psal, jak bude možná po smrti konfrontován s PB, který mu řekne "no vidíš, ty trumpeto". Já mám někdy pocit, že nevěřící se nechtějí po smrtně "ztrapnit" kdyby nic nebylo. Jenže to nejde, pokud člověk upadne v nebytí, už mu nic zlého nehrozí
Zkrátka v spirituální podstatě života a světa spatřuji nejen logiku, ale i nesporné výhody.