Přidat odpověď
Já mám hřiště ráda, protože jsem líná matka a nesnáším hry na něco. Na hřišti jsem nemusela třeba 10 min nic dělat, což mi doma nehrozilo. Ale chápu, to období, co propadávají šprušlema, žádný velký odpočinek nebyl. Ideální je najít hřiště, kde mají prolejzky pro ty úplně nejmenší, vybavuji si Kroužky na Vltavě, což asi nebude tvůj rajon, možná Františkánská zahrada a Mánes, ale už se mi to dost vykouřilo z hlavy. Pro větší děti je v Praze i v tomto vedru více možností, třeba hřiště na Vyšehradě, kde je stínu dost. Já mám tedy děti hřišťové i ve starším věku, velké prolejzky typu Mirákulum jsou pro ně vrchol blaha a občas si pořád rádi i zabagrují na písku. A od té doby, co už nemusím ani rozhoupávat, je to super, sedím a čtu si.
Předchozí